Prosincová noc a dva kelímky vína

kreslily jeho duši

na temný obloze

v odrazu umělýho městskýho,

do očí pichlavě bodajícího veřejnýho osvětlení.

Ta duše vrhala postoje

do betonovýho masívu obchodů, kaváren,

nástupišť autobusů

a podzemí stanice metra.

A ty odražený myšlenky

letěly syrovým večerním vzduchem

k chladně tichýmu nebi

a tam se něžně dotýkaly

chápavýho úsměvu

předvánočních andělů.

7.12. Léta Páně 2002